Století moudrosti

 autorka:

Caroline Stoessinger :Americká klavíristka, producentka, spisovatelka, zakladatelka Mozartovy akademie.

 

 

anotace ( z databaze knih ):

 Lekce ze života Alice Herzové Sommerové, uznávané koncertní klavíristky, nejstarší žijící osoby na světě, která přežila holocaust

Impozantní a elegantní příběh o houževnatosti a optimismu stodevítileté klavíristky, který vychází celosvětově s předmluvou Václava Havla a podporou Elieho Wiesla.

Stodevítiletá klavíristka Alice Herzová Sommerová na vlastní oči viděla celé minulé století a první dekádu století tohoto. Přežila koncentrační tábor v Terezíně, byla při procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě a během té doby přicházela do styku s některými z nejúžasnějších historických osobností našeho věku. Jako dítě trávila v Praze víkendy a svátky ve společnosti Franze Kafky (kterého znala jako „strýčka Franze“) a k přátelům její matky patřili Gustav Mahler, Sigmund Freud a Rainer Maria Rilke. Když se Alice po válce přestěhovala do Izraele, jejích bytových koncertů se účastnila Golda Meirová a také Artur Rubinstein, Leonard Bernstein a Isaac Stern.

Přestože byla vězněna v Terezíně a nacisté jí zavraždili matku, manžela a přátele, přestože jí mnohem později předčasně zemřel syn, Alice nad tím vším vždy zvítězila svou schopností žít život bez zahořklosti. Věří, že klíčem k tomu, aby přežila, byla hudba a také schopnost odhalit v každém člověku jeho lidskost, i v nepřátelích. Století moudrosti je pozoruhodný a inspirující příběh o celoživotním krédu jedné ženy – tváří v tvář nejhoršímu zlu, jaké kdy člověk poznal – nacházet v životě dobro. Je to svědectví o pevných přátelských svazcích, o moci hudby a o tom, jak je důležité vést život v materiální prostotě, intelektuální zvídavosti a nekonečném optimismu.

 Přiznám se, že se mi kniha nečetla zrovna lehce.Jěště k tomu jsem knihu četla v Holandštině.

 Alice Herz-Sommer,česká klavíristka z židovské rodiny, známá také jako Pianistka z Terezína, se narodila v Praze v roce 1903, v rodině, která patřila do kulturní elity . Lidé jako Gustav Mahler,Rainer Maria  Rilke, Thomas Mann, Stefan Zweig a Franz Kafka, kterého Alice oslovovala strýček Franz, navštěvovali často dům , ve kterém Alice vyrůstala.
V roce 1931 se provdala za houslistu Leopolda Sommera. V roce 1939 jeji rodina emigruje do Palestiny.Alice však kvůli nemocné matce zůstává i se svým manželem a synem Raphaelem v Praze . V roce 1942 byli deportováni do Terezína, kde byli členy táborového orchestru.Alice zde odehrála kolem 150 koncertů. Její syn si zde zahrál v dětské opeře Brundibár.
Manžel Alice byl deportován do Osvětimi a pak do Dachau.Matku ani manžela již nikdy nespatřila.
Po osvobození Terezína se Alice vrací se svým synem do Prahy, kde se však necítí dobře,  stěhuje  se do Izraele, kde žily její sestry.Zde Alice vyučovala
 na konzervatoři.
Nakonec se Alice přestěhovala do Londýna, za svým synem,světoznámým violončellistou.

Tato kniha je životopis a příběh  ženy, které láska k hudbě a láska k lidem  dodávála sílu přežít nejtěžší momenty jejího života. Paní Alice Herzová jednou prohlásila: „Sice jsem Židovka, ale můj bůh je Beethoven.“
V knize najdete opravdu plno moudrostí a úvah této skromné ženy. Nizozemský Baruch Spinoza byl jejím oblbeným filosofem.

Alice Herz-Sommer se dožila nuvěřitelných 110 let a byla nejstarší Češkou přeživší holokaust.

Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, škoda jen, že v knize není více vykreslena atmosféra koncentračního tábora a více rozepsán život Alice v Terezíně .